Patnáctiny Wohnoutů

22. listopadu 2011 v 23:18 |  kultůra
Klukům Wohnutejm je letos už patnáct let a při té příležitosti se na podzim vydali na turné. Nejvýznamnější zastávkou byla logicky Praha, kde měly být oslavy nejbouřlivější. Tudíž jsme s Klárkou nesměly ve středu 16. listopadu v hale Folimanka chybět.

Nebyla bych to já, kdyby mě kolem koncertu neprovázely žádné komplikace, ale ty tentokrát vynechám a budu se věnovat především samotnému wohnoutímu vystoupení.



Celá akce začínala ve 20 hodin, kdy na pódium nastoupila předkapela Medvěd 009. Vaška Bláhu nechali kdesi na Slovensku, ale i bez něj to vcelku šlapalo. Přesto mě Medvědi nijak výrazněji neoslnili, což jsem ale čekala, kvůli nim jsem na koncert koneckonců nepřišla.

Po hruba hodinovém medvědím vystoupení a krátké přestávce přišli na řadu hvězdy večera. Wohnouti nastoupili s vtipem sobě vlastním. S dárkovými krabicemi na hlavě se humorně a veršovaně uvedli, načež ony krabice shodili, a diváci zjistili, že to vlastně vůbec nejsou oni. V ten samý moment však už praví Wohnouti dokráčeli na pódium a s úvodními Našimi klienty roztančili, respektive rozpogovali celou Folimanku (vyjma sucharů na sedačkách).

Po první písničce z nového alba následovala hudební smršť. Playlist středečního koncertu byl průřezem celých patnácti let historie s důrazem na nejnovější desku. Po jedenadvvaceti kouscích, mezi nimiž nechyběly hity jako Ganga, Pedro se vrací nebo Vrátnej, se Wohnouti rozloučili, aby se mohli o pár chvil později vrátit na pódium s nášupem.

Ten byl zvolen výborně - Pepíčci, při nichž sice Matěj Homola zapomněl text, ale velmi umně z toho vybruslil, nejstarší a nejneoblíbenější píseň kapely Banány, jazyk lámající Pilarka aneb Še-ve-le-ní a úplnou třešničkou na dortu s patnácti svíčkami, který zdobil jeviště, byl stejně jako na všech koncertech od letošního léta Svaz českých bohémů.


Vzhledem k tomu, že se jednalo o oslavu výročí, nemohli chybět ani hosté, byť jich bylo poměrně poskrovnu. Lenku Dusilovou skolila rýma, a tak se fanoušci museli obejít bez Raydy. Další host - Hněddé smyčce - byl skvělou volbou. Kombinace xmyčců s wohnutou muzikou zněla hodně zajímavě a vůbec ne podivněš, jak by se možná dalo tušit. Kvality předvedli hněďďáci sice už na CDčku, ale naživo vynikly ještě mnohem výrazněji.

Jako houslista se předvedl i další z hostů - Jakub Kohák, který si zafidloval jak jinak než na píseň na svou počest Dobrý den, pane Kohák. Jako host nemohl chybět ani tatínek bratrů Homolových Oleg. Ten si s kapelou zahrál a zazpíval přídavkové Pepíčky.

Na závěr musím zmínit velkoplošné obrazovky. Občas se na nich promítaly aktuální záběry na kapelu, občas videoklipy k daným písničkám. Klasika. Ale nebyli by to Wohnouti, aby nepřišli s něčím originálním. Nejvtipnější byly jednoznačně animace vytvořené k písni Gastrosexuál, na nichž se promenádovali členové kapely ctící text písně, tedy oblečeni do jídla (případně s vidličkou v hlavě). Wohnout jednoduše nevynechali jediný detail.


Nebo ano? Co jsem poslouchala okolní návštěvníky, někoho zklamal chabý počet hostů. Já osobně bych si zase rýpla do velkých front a minimálního výskytu vzduchu v hale. Ale ani jedna z těchto dvou věcí zřejmě nešla zařídit lépe, stejně jako bylo nemožné eliminovat počet pogujících bláznů, kteří mě o můj (nejen) hudební zážitek trochu obírali.

Na stranu druhou, Wohnouti se tradičně předvedli v plné síle, ne-li v ještě "plnější". Hráli a zpívali skvěle, bavili svou show a neopomenuli ani detaily jako stylizaci pódia do dortu nebo již zmiňovaný veršovaný úvod. Fanouškům byly dokonce u vstupu rozdávány narozeninové čepičky, aby mohli slavit a bavit se ještě žoviálněji. A bavili. Díky Wohnoutům a ti zas díky fanouškům. Báječný výměnný obchod!

Hodnocení: * * * * * * * * * *
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama