Horymír

28. ledna 2012 v 22:48 |  it's my life
Protože mě poslední zhruba tři týdny bohatě zaměstnávalo zkouškový (respektive třítýdenní prokrastinace), nebyl čas ani chuť nic publikovat. Teď už mám ale po zkouškách, takže to zkusím všechno dohnat. Třeba článek o třídenní akci na horách, bych si rozhodně vynechat nedovolila.

Tyhle naše tři dny na horách, vrcholící Silvestrem, mě totiž naučily několik věcí. Díky nim vím, že I'm sexy and I know it, vím už taky, co je to vejmrda (klidně i příbory!), a vím, že pít tři večery za sebou se dá (ale ty následky...).



29. prosince jsme do Zlaté Olešnice dorazily s Cuc jako první. Volný čas jsme využily ke sbírání sil a chata se mezitím postupně plnila. Když se blížil večer, přišel někdo s nápadem zahrát si ošemetnou hru ve stylu "ať stoupneš na kterékoliv políčko, piješ. A když nepiješ ty, pije někdo jiný." Díky téhle hře se někteří z nás dostali do stavu opilosti sakra rychle, takže v noci bylo opravdu veselo - tanec, veselá procházka s Cuc a také první I'm sexy and I know it představení. Do postele jsem vyčerpaná padla kolem půl třetí.


Den před Silvestrem byl akčnější. Po budíčku, povinném čaji snad pro všechny a úklidu společných prostor se stavěl sněhulák, hrálo se na Kinectu a vařil se oběd. Většinu z nás taky potěšilo, že přes noc bohatě nasněžilo, protože řada z nás chtěla vyrazit na sjezdovku. Nejprve ale zájemci jeli do bazénu a my zůstavší odpočívali, hráli Kinect bowling a netrpělivě očekávali návrat zbytku, aby se znovu mohlo začít pít (ano, jsme čuňata). Když jsme ale zjistili, že se zbytek bandy vrátí až někdy kolem desáté, pustili jsme se do zábavy bez nich, a to s Activitami. A přestože "bazénovci" dorazili nakonec ještě později, opít jsme se zase stihli. Proběhlo také popůlnoční bobování, které někteří zvládli jen v trenkách nebo v pyžamu. Zabalila jsem to kolem čtvté ranní, aby mi zbyly síly i na Silvestrovskou noc.


Poslední ráno roku 2011 se neslo v podobném duchu jako to předchozí. Když se všichni probrali, vyrazili zájemci na nedalekou sjezdovku. Já nakonec kvůli povinnostem a únavě zůstala na chatě. Po nasbírání sil na večer jsme se už s některými navrátivšími lyžaři a snowboardisty vydali do nedaleké hospody na silevstrovskou véču. Po ní už se rozeběhly silvestrovské oslavy naplno - alkohol tekl proudem, tančilo se, zpívalo se, hry se hrály,...


V jedenáct hodin se před chatou sešli ti z nás, kteří měli připravené lampiony. Až na jedinou výjimku vzlétly všechny a nám se tak naše přání snad vyplní. Tak tak jsme se stačili před půlnocí vrátit do chaty. Rychle jsme popadli mobily (na novoroční hovory) a šampáňa a vylezli opět před chatu odpočítat půlnoc.


Po hlasitém ohlášení půlnoci se zapálily prskavky a nastal mnou tak neoblíbený kolotoč novoročních přání. Už po deseti jsem se snažila kamsi schovat, ale nepovedlo se. A celkově nebyly mé první novoroční minuty z těch nejlepších. Ještě že té pověstné pranostice neveřím. Slavilo se ještě hodně dlouho, když jsem šla o půl páté spát, nebyla jsem zdaleka poslední. Dokonce když jsem se o tři a půl hodiny později vzbudila, byl z vedlejšího pokoje stále slyšet hluk, a následně jsem se na vlastní oči přesvědčila, že pár lidí to opravdu táhlo skoro nonstop.

Prvního první už jsme jen uklidili celou chatu, sbalili se a odjeli se vzpamatovat do svých domovů.

DÍKY A ZA ROK ZAS!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama