Kuky se vrací... na Špilberk

4. února 2012 v 23:18 |  kultůra
24. ledna jsem si odbyla poslední zkoušku, takže jsem si chtěla za odměnu udělat radost. Zároveň to byl na poměrně dlouhou dobu můj poslední den v Brně, takže jsem tyto dva fakty spojila a navštívila výstavu Kuky se vrací... na Špilberk.

Musím říct, že už samotná cesta k výstavě, tedy na Špilberk, byla dost magická. V úterý kolem oběda tam jednoduše moc lidí nemířilo, šla jsem téměř sama a mezi jednotlivými nádvořími jsem se procházela sama už úplně. A mělo to své kouzlo, prázdné hradní nádvoří člověk jen tak nezažije. Ale k výstavě.



Jako student jsem měla vstup za příjemných 50 Kč, což je pro mě momentálně snad maximální částka, kterou jsem ochotná za menší výstavu dát. Holt studentský život není jednoduchý.

Od výstavy jsem toho moc nečekala, respektive nečekala jsem nic. Ale jak se jedná o Kukyho, nemůžu si žádnou akci nechat ujít. A i tentokrát jsem opravdu dobře udělala.

Na začátku výstavy dostane návštěvník jen jakýsi předkrm v podobě chodbičky se spoustou obrázků Kukyho a spol. od nejmenších návštěvnků, s plakáty k filmu a k mé radosti taky s Kukym v nadživotní velikosti, rovné té lidské. K ještě větší radosti se mi s ním nakonec povedlo i vyfotit (i když nepříliš povedeně).


Opravdová přehlídka začala ale až o schody výše. Hned první místnost mě okouzlila. Záměrně v ní byl ledabyle rozházený všemožný nepořádek od Ikea igelitky až po kartony od vajec. Uprostřed tohoto chaosu byla nakřivo posazená televize, na níž se přehrával krátký film o filmu Kuky se vrací.

V další místnosti už se nacházely slibované filmové dekorace, loutky a podobně. Všechny rekvizity byly vystaveny velmi povedeně. Kupříkladu Hergotmobil doplňovali (a věrní filmové podobě tak zůstali) Kuky a Hegot v něm sedící. Celkový efekt dotvářela okolní vymodelovaná krajina s mechem a pařezy. Až jsem občas litovala, že si film už tak dobře nepamatuju a nemůžu tak naplno ocenit, že jsou všechny dekorace a scény opravdu takové jako ve filmu.


Každý exponát byl navíc vystaven trochu jinak. Některé byly kolem sebe opatřeny sklem, jiné byly vystaveny přímo (pánům vystavovatelům patří za tento odvážný krok můj obdiv, neboť známe Čechy...). Třešničkou na dortu byly dva podivné nepojmenovatelné útvary s kruhovými otvory, které umožňovaly nahlédnout dovnitř a spatřit Kukyho cestovatele nebo Žoužela s kamarádem na rybách.

Přestože dekorace v celé výstavě bych asi spočítala na prstech svých rukou, nebylo to nijak na škodu, neboť u každé z nich jsem i tak strávila několik minut. Každý kousek je totiž skvěle vyrobený, detailní a, obzvlášť pokud jste viděli film, vyvolá ve vás zvláštní kouzlo.


Celkový dojem navíc skvěle dokreslují obrázky umístěné nad dekoracemi. Na nich najdete různé výtvarné návrhy - potenciální podoby Kukyho včetně té finální či obrázek zmiňovaného Hergotmobilu včetně popisků, z čeho je (resp. bude) která část vyrobená. V té chvíli musíte ocenit obrovskou vynalézavost autorů, pokud jste to neudělali už při sledování filmu. A pokud ano, stejně to možná uděláte znovu, nápaditost je totiž cítit na sto honů.

Po ukázkách z Kuky se vrací ještě v poslední místnosti můžete prozkoumat další výtvory Jakuba Dvorského, a to na vlastní kůži. K dispozici je totiž několik počítačů s jím vytvořenými hrami, které můžete hrát, dokud vás to bude bavit.

V úplném závěru se ocitnete v chodbě, kde najdete Hergotmobil ve zvětšené velikosti. Do něj si můžete klidně sednout a vyfotit se s ním. Hlavně děti tuhle možnost jistě ocení.


Poslední kousíček výstavy je taktéž věnovaný menším návštěvníkům. Jedná se o výtvarnou dílnu, kde děti mohou cokoliv z filmu nakreslit nebo si vymalovat již připravené postavičky. (Z vlastní zkušenosti potvrzuju, že to nemusí byt nutně jen dětská zábava.) Cestou zpátky pak mohou děti svůj obrázek umístit na nástěnku, mohou si ho ale i odnést domů. Tam se dostanou stejně jako na výstavu, stačí se nechat vést červenorůžovou nití...

Ano, výstava Kuky se vrací... na Špilberk rozhodně není (nebyla) pro každého. Pokud jste ale Kukyho fanoušci, máte dětskou duši, mladšího sourozence nebo jen sklony obdivovat práci s přírodními materiály provedenou do detailů, zkuste výstavu v některé z jejích příštích zastávek lapit. Zklamáni nebudete. Stejně jako já.

Hodnocení: * * * * * * * * * *
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama